Co dělám v Hamburku

Spoustu z vás zajímá, jak se máme v Hamburku, něco už psala Kateřina, a já se teď zaměřím na to proč jsme se vydali za kopečky do Hamburku.

Někteří z vás ví, že studuju obor SSME a že v něm je povinná půlroční stáž. Většinou ji lidi absolvují v ČR, ale vzhledem k tomu, že už z ČR nějaké zkušenosti v oboru mám, tak že by bylo zajímavé se podívat jak to vypadá v zahraničí. Začal jsem si proto hledat nějakou stáž a bylo nám celkem jedno jestli skončíme v Brazílii nebo Švédsku. Kateřina trochu preferovala německy mluvící země, neb v červnu ukončila studium překladatelství jazyka německého. Nejdříve jsem se snažil něco najít na vlastní pěst, ale protože jsem měl pořád něco na práci a čas tlačil, tak jsem se zaregistroval do databáze AIESECu. Po různých pohovorech ve Švýcarsku, Anglii... jsem nakonec zvolil nabídku z AIESECu Hamburg jít chystat novou webovou službu do Submissions-Anzeiger Verlag GmbH.

Submissions-Anzeiger Verlag GmbH

Jak už Ti co umí trochu německy zavětřili, tak se jedná o vydavatelství. Jeho hlavním produktem jsou denní noviny, které obsahují především vypsaná výběrová řízení především v oblasti stavebnictví. Mají i internetovou službu, která umožňuje v databázi těchto výběrových řízení hledat. Obojí má několik tisíc předplatitelů.

Vydavatelství už má víc jak 100 letou tradici a letos v lednu jej koupil člověk, který v této firmě dělal ajťáka, protože v něm vidí obrovský potenciál. V dubnu se přestěhovalo do nových kanceláří v centru Hamburku, kde sídlí další vydavatelství se zvučnými jmény jako die Zeit či der Spiegel.

Kanceláře jsou pěkně velké a prostorné. Pro představu já mám zatím sám pro sebe kancelář o 20m2 s tím, že časem tam přijde možná ještě další stážista. Prozatím než dostanu svůj notebook mám k dispozici jen počítač se 2 monitory, což je tam základní vybavení i pro asistentky. Mám i svojí pevnou linku s přenosným telefonem na kterou občas někdo zavolá myslíc si, že volá některému z mých kolegů, což byly takové vtipné momenty. Nejdřív mi nechtěli dát klíče od kanceláře, ale když jsem za tento týden odcházel 2x poslední a musel tak odcházet emergency exitem, tak ho v pondělí dostanu.

Atmosféra je tam výborná, všichni (cca 25 lidí) jsou moc milí a když přichází či odchází z práce, nakouknou do stále otevřených dveří mojí kanceláře a pozdraví a zkusí prohodit nějaké to slovíčko. Jediný zádrhel je, že neumí moc anglicky. Ano, říká se, že všichni němci pod 40 anglicky umí, ale v téhle firmě je problém, že krom ajťáků jsou tam pravděpodobně všichni nad 40. Tak se snažíme nějak navzájem dorozumět, já zkouším něco německy, oni něco anglicky... No, dobrá motivace se naučit německy... Drsný bylo, že hned po 30minutách ve firmě jsem se účastnil první schůzky (o průběžných výsledcích online dotazníku, který mají právě na stránkách) s mými spolupracovníky, která byla komplet německy.

Odhodlanost ke změnám se ukázala i při čtvrtečním sezvání celé firmy kolem redesignu hlavní produktu - zmíněných novin. Pozvaný profesionál postupně vykládal co identifikoval na jednotlivých stránkách za problémy a ukázal svoje návrhy jak je vyřešit. Průběžně kdo chtěl tak dával svoje připomínky a na závěr proběhlo kolečko, kdy jeden po druhém řekl svůj názor. Prakticky všem se redesign líbil a měli jen malé dílčí poznámky. Já musím říct, že jestli se redesign uvede v život, budou ty noviny vypadat více jako noviny, budou se o dost lépe číst a čtenáři s němi budou moci lépe a rychleji pracovat, což je u tohoto typu novin to nejdůležitější. Dokonce zároveň s tím, že budou vypadat lépe, se do nich vejde více obsahu, což je jedna z věcí se kterou se taky hodně bojuje.

My task

Mým úkolem je převést jednu myšlenku ředitele firmy ve webový život. Takže on je mým přímým nadřízeným a naštěstí umí docela dobře anglicky. Protože hledal původně někoho už od května, tak trochu rozběhl spolupráci s jednou německou vývojářsku firmou, která má vyrobit první prototyp na kterém se má služba odzkoušet (btw. za peníze, za které by leckteří v ČR vyrobili v podstatě finální verzi této služby, ale platí se teď asi hlavně za rychlost, protože prototyp má být za 3 týdny hotový). Mým prvním úkolem tak byl překlad zadávací dokumentace z němčiny do angličtiny. Uf, pěkně jsem se potil, ale byl to víc než dobrý úkol, protože jsem fakt celý projekt musel pročíst, porozumět mu... procvičil jsem se tak trochu v němčině i angličtině a dál tak můžu pokračovat v práci už jen anglicky. V rámci vlastní iniciativy jsem pak udělal ještě shrnutí základních věcí jako mise, vize, SWOT apod. což už mě bavilo o poznání víc, než ten překlad, protože u některých částí jsem doslova usínal.

Další úkol je tu dokumentaci zrevidovat a navrhnout alternativy popsaných věcí. To vše musí být odsouhlasené do středy, kdy můj šéf jede na 2,5 týdne na dovolenou a další postup už tedy bude jen na mně. Docela se na to těším, protože bude potřeba promyslet KRI, KPI, strategii spouštění pro jednotlivé cílové skupiny... Mám taky najít stejnou službu. Což je velký otazník. Ředitel zkoušel hledat několik hodin a nenašel. Což je divný. Možné odpovědi jsou 3:

Opravdu to ještě nikoho nenapadlo. (V zahraničí je to docela možné, protože systém ve stavebnictví je asi v Německu trochu jiný než jinde, takže by tam ten nápad nebyl moc užitečný.)
Někoho to napadlo, ale nebyl schopen to zrealizovat. (nejpravděpodobnější)
Je to celé blbost.

Bohužel je všechno přísně tajné, protože konkurence má nastražené uši a je to hlavní riziko projektu, že konkurence se stejným projektem přijde dříve. Tak až bude něco na světě, dám vědět, nejpozději v únoru už bych měl svojí stáž prezentovat na FI MU a to by už daná služba měla nějakou dobu běžet.

Pod čarou

Kateřina: "Můžeš tam napsat, že zatímco se tady vypisuješ, tak že já tu žehlím skládám trička a tak..." Nj. prkno, které jsme dostali jako svatební dar se vzkazem, že mám žehlit já a ne ona, jsme holt nechali doma. ;o)